První pomoc -židle

Židle - mechanicky nejohroženější kus v interiéru.

Židle je mechanicky nejzatěžovanějším kusem interieru (vedle vstupních dveří).

Při její devastaci je ohrožen nejen vzhled a cena kusu ,ale i naše zdraví.

Rozpojení nohou či opěradla s lubem (konstrukcí pod sedákem) řešíme možným (v našich podmínkáchj) rozražením spojů. Povolí -li nám to konstrukce židle tak  do rozevřených spojů vetřeme lepidlo -je li spoj prost lepidla starého ( nebo je již zpuchřelé) -můžeme použít současné dispersní lepidlo(Dispercol, Umacol).V netěsných spojích ,bez možnosti úplného rozražení ,můžeme použít expanzivní lepidla do netěsných spojů - umacol B,nebo purocol).

U  historicky cenných kusů je nutno zvažovat použití nových lepidel ve smyslu rerstaurátorských zásad.Většinou byl používán v minulosti kostní klíh.Ten se rozehřívá za tepla z granulý a má svou určitou plnící a pevnostní kvalitu i dnes.

Musíme si uvědomit ,že v domácích podmínkách nemáme možnost slepit namáhaný spoj dobře.Tento návod je alternativní pro případ rychlejší pomoci bez odborníka.

V prvních případech zjištění mechanické nepevnosti pomůžeme židli jejím odstavením.Nehoupat se,nevrtět se,a vzásadě nesedět dle rozpadu.

Zásada č.1

V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEZATLOUKAT DO ROZEVŘENÝCH SPOJŮ JAKÉKJOLI HŘEBY - VZÁSADĚ Z VNĚJŠÍ STRANY,KDY SE PO TÉTO NEÚSPĚŠNÉ OPRAVĚ POŠKOZUJE VZHLED ,ALE I KONSTRUKCE.

Je li zatlučen hřeb do spoje -čepu -zevnitř-není poté drastické vyjmutí tohoto ,,vředu"tak viditelné.

Lépe použít šroub ,který se dá i po letech vyjmout.

Lepším spojem by byl dřevěný kolík - nutno však vyvrtat do míst spoje vrtačkou totožnou díru jako kolík a  zalepit ho.Ten  nezdeformuje při případném dalším pohybu spoj.V jakém koliv nepevném spoji působí hřeb i šroub destruktině.Spoj musí být vnejprve dobře slepen bez možnosti pohybu.Poté lze použít jakojistící prvek šrou nebo hřebík.

JDE-LI HŘEB ,ČI VRUT DO NEPEVNÉHO SPOJE ( PLATNÉ OBECNĚ,ALE U ŽIDLE ZVLÁŠTĚ) ,BRZY ZDEFORMUJE TENTO SPOJ A ROZDRTÍ HO POHYBEM.TENTO SPOJ JE TAK VELMI SLOŽITĚ OPRAVITELNÝ.

Možností je vložit z vnitřní strany lubu k noze tzv.železný vingl,jehož šrouby jdou mimo spoj a dají se posléze vyšroubovat.Dříve se používal dřevěný trojúhelník-vingl-který je nutno přesně dopasovat do rohů spoje lubu a nohou.Jde o náročnější procedůru ,ale s dobrým výsledkem.

Jakékoliv probití hřebem  čepu a rozporu -tj. zásadního spoje židle - je nepřípustné!

Oprava je později mnohem náročnější a dražší.

 Ostatní problémy se sedacím nábytkem

Zásada č2.

Čalounění - je li poškozeno mechanicky , je nutno předat odborníkovi.

Ve vlhkých podmínkách je staré čalounění nositelem roztočů a bakterií a je nutno ho vyměnit,

Čalonění lze čistit i v domácích prostředích.

Poškozený výplet -( Paedik nebo tzv.rákos nebo španělská tráva.)

Velmy křehká forma sezení v konstrukci je -li již letitá

Každé prasklé oko je hrozbou rozpletení celé plochy.poškození nelze opravovat lokálně.Vždy je nutno nově vyplést celou plochu .Ceny se určují dle počtu  obvodových ploch v rámu sedáku či opěradla (otvory v obvodu  ,jimiž probíhají vlákna).

Rada při poškození -vyřadit sedací kus (plochu) z oběhu - stav se nadále zhoršuje,podobně jako u rozpárané látky.

U opěradle ,které není tolik namáháno ,je možno počkat do většího stavu devastace.

Paedik je po vypletení světlý jako mladý rákos ( světle béžová).Později stárne a mění barvu do hnědých odstínů.

Zásady při poškození povrchu jsou totožné s jiným nábytkem.