Replika selské židle 1/2 - Konstrukce

Replika sice není starožitná v tom běžném slova smyslu, ale přesto na náš web patří. Stačí se zamyslet, kolik soch na Karlově mostě jsou dnes originály...

Tentokrát se Restaurátorská dílna Říčany  ( ) pustila do výroby repliky selské židle. A připravila pro vás o tom fotoreportáž:

obr.1: Vycházíme z torza originálu 

obr.2: A od rýsovacího prkna

obr.3: Začínáme výrobou šablon 

obr.4: A jejich přenášením na materiál

obr.5: Vyřezáváme základní tvary

obr.6: A sestavujeme je do hrubé podoby

obr.7: Opěrák už je zčepovaný dohromady

obr.8: Vyrábíme týble jako výplň opěradel

obr.9: Lepíme opěrák

obr.10: Slepený prokolíkovaný opěrák

obr.11: Kopie a originál

obr.12: A zbytek pro celou sadu

Na obrázku č. 11 je vidět, že jsme pro spojení se sedákem zvolili jinou dobovou variantu. Originál, zafixovaný pouze tenkým kolíčkem, se časem vylomil a byl „opraven“ dávkou hřebíků. Abychom tomu předešli u replik, které se budou aktivně využívat, vedeme opěrák skrz celý sedák a fixujeme klínem. Spoj uvidíte v detailu níže.

obr.13: Výroba nohou v jednotlivých stádiích

obr.14: Sedák jsme museli tvarově dokončit, neb z originálu se nedochoval celý tvar

obr.15: Funkčně jsme ale plně dodrželi originál

obr.16: Detail spojení svlaků na rybinu

obr.17: Sedák, nohy a svlaky – s opěrákem už celá židle

Svlaky zvyšují pevnost sedáku doplněním o dřevo s kolmým směrem let. Současně zabraňují prohnutí sedáku na šířce prkna. K tomu místně zvětšují masiv, ve kterém jsou uchycené nohy, a tak zabraňují jejich vyviklání a nestabilitě. Opěrák chrání stejným způsobem proti vylomení. Konstrukčně vlastně nejdůležitější součást židle je důmyslně spojena na rybinu, to umožňuje volný vzájemný pohyb dřeva při sesychání a předchází tak rozpraskání materiálu.

obr.18: Přední i zadní nohy vychází v jiném, ale přesně daném, prostorovém úhlu. Abychom lůžko pro ně správně vyvrtali, vyrobili jsme si speciální přípravek

obr.19: A další, který nám umožní držet správný sklon opěradla

obr.20: Spojili jsme opěadlo se sedákem

obr.21: Prodlabali jsme sedák a svlaky

obr.22: A zajistili (a dotáhli) spoj klínem

obr.23: Židle připravená na zkompletování

obr.24: Nohy se zafixují klíny

obr.25: Nohy jsou pro klínování nařezány do kříže

obr.26: Což po začištění vytvoří charakteristickou kresbu

I zpracování nohou dotáhli naši předkové na stylový a funkční vrchol. Jemný vzhled osmibokého komolého jehlanu na pohled velmi dobře rozloží hmotu židle. Současně ji tak velmi odlehčí. Z druhé strany vstupuje do sedáku jehlanovým tvarem, který zabraňuje dalšímu posunutí „hlouběji“ do sedáku. Zajištění klínem shora ji zajistí proti vypadnutí i posunutí. Uchycení do svlaky zesíleného místa zajistí vynikající stabilitu i bez použití trnoží. A to vše tak jednoduše, že můžou být inspirací i dnešním designérům a výrobcům.

obr.27: Tentokrát se vás nebudeme ptát, zda poznáte kopii od originálu

obr.28: Celá sestava připravená pro povrchovou úpravu

Tady dnešní díl ukončíme, ale už se můžete těšit na pokračování, které věnujeme povrchové úpravě. Tak jako byl originál, bude výsledkem světlý fládr – máte se tedy na co těšit.

Kdo jste dočetli až sem, vězte, že originálních soch a sousoší je dnes na Karlově mostě dvanáct. Teď jen vědět z kolika celkem...

Druhý díl věnující se povrchové úpravě těchto kusů najdete zde.

(foto a text: Restaurátorská dílna Říčany)