ZÁMEK V NOVÉM MĚSTĚ NAD METUJÍ

Zámek určený k  modernímu bydlení

Zcela unikátní pojetí zámku je dáno přestavbou po roce 1908, kdy tento zámek zakoupila rodina Bartoňů z Dobětína ,majitelů textilní továrny v Náchodě.

Renesanční dispozice zámku byly zcela novátorsky upraveny v prvním desetiletí 20.st.Dušanem Jurkovičem (1908-1913) a později dokončeny Pavlem Janákem (20.-30.roky 20.st.)

Předpokladem přestavby bylo přání majitele zámku učinit z tohoto historického sídla moderní prostor pro bydlení rodiny počátku 20.st.při zachování  původních dispozic a originálních  historických prvků.

Moderní technologické prvky jako byla plná elektrifikace prostoru renesančního  zámku, modernějkší higienické prostory -koupelny, či výtah se setkali i  s novou estetickou normou .

V podání Dušana ,,Sama"Jurkoviče se jednalo o začlenění folklorně - modernistických forem ornamentů,tvarů a barev, které vyzkoušel v minulosti např. u návrhů výletních chat Pustevny na Radhošti.Celý tento trend byl ve své době velmi oblíbený a  po vzoru britských Arts and Crafts a zejména Charlese McIntosche zapracoval tyto postupy i do vzhedu rekonstrukce zámku .Velmi viditelné je toto pojetí v práci na zámecké zahradě (-přemostění zahrad).

Některé místnosti jsou řešeny ve stylu secesní moderny pod britským vlivem (AandC) ,ale také v tehdy oblíbeném modernisticky pojatém neobiedermeieru ( prezidentský pokoj).

Celý prostor navrhnutý  a realizovaný Dušanem Jurkovičem působí velmi příjemným dojmem pro bydlení ve 20.st.

Přítomnost D.Jurkoviče v Novém Městě nad Metují měla za výsledek realizování i několika zajímavých staveb v okolí města -lázeňská chata Rezek,výletní hostinec s ubytováním Peklo,altán poutního místa v Rokoly.Vše je v typickém secesně- folklorním stylu D.Jurkoviče.

 Druhým významným pokračovatelem v přestavbě sídla na moderní standard byl Pavel Janák.mladý architekt ,který v návaznosti na tradice české moderny a  začlenil do prostoru i další stylové poválečné etapy.Kubismus, jehož byl v předválečném období jednou z hlavních osobností,a později rondokubismus (nebo-li československý národní styl) společně s art decem 20 a 30.let se objevuje ve formách nábytku, obložení, detailů keramiky (krby), a skla.Poslední fáze přestavby přinesla do zámku i funkcionalismus  Pavla Janáka ,jehož zástupcem se také archytekt ve 30.letech stal.

Celý prostor je citlivou kombinací starých historických stylů (renesance,baroko)  s moderními (secese,modrena,art-deco,funkcionalismus) uzpůsobených požadavkům tehdejšího bydlení.

Proto je tento prostor i reprezentační sbírkou významných tvůrců české hmotné kultůry počátku 20.st.Nábytek reprezentují Dušan Jurkovič a Pavel Janák,sklo František Kysela,art decovou keramiku Helena Johnová,textilie (tapety ,čalounění) Marie Teinitzerová a další.

I dnes působí tento interiér moderně obyvatelně a přináší důkaz vyspělosti tehdejších českých tvůrců ,kteří v duchu moderny počát

ku 20.st.navázaly na Evropské trendy té doby